Vánoce se blíží
Letos mě Vánoce nebývale děsí. Vím, že jakmile skončí, skončí i moje volníčko, které jsem si naplánovala. Za čtyři měsíce se musím naučit všechno, na co jsem kašlala sedm let. A do konce roku musím udělat otázky z dějepisu do čtrnácté, protože jsme se s kamarádkou domluvily, abychom se dokopaly k činnosti, že když to neuděláme, půjdeme na rande s Evženem. Zatím jsem teprve u třetí, ale Evžen je dost silná motivace na to, abych v nejhorším případě na Silvestra místo opíjení se s kamarády zůstala doma a odpočítávala minuty do půlnoci na již zhotovených stránkách. Čím víc se blíží Vánoce, tím víc všichni šílí. Je v tom jakási přímá úměra, jestli to říkám správně. Davy lidí, mezi nimi i ti, pro které je výlet do supermarketu svátkem, takže se na to musí patřičně obléct a vzít celou rodinu, nakupují, jako kdyby čekali konec světa, a berou zásoby VŠEHO, co je zlevněné byť jen o 50 haléřů, hlavně když je to označení žlutě, a pak se se mnou hádají u pokladny, že to přece stálo 19,70 a ne 20 ko...