Jak mě napadlo začít psát tenhle blog
Víte, začalo to docela nevinně. Prostě miluju psaní. Je to můj koníček, moje katarze, moje snění s otevřenýma očima. Někdy si říkám, že je to vlastně to jediné, co doopravdy umím (to snad ale není pravda). Z nějakého důvodu jsem ale nikdy nevydržela psát deník víc než půl roku a už dlouho jsem si říkala, že je to škoda, protože je super číst si, co jste si mysleli a co jste dělali, když vám bylo tolik a tolik. Mimo jiné jsem taky odjakživa taková chodící snůška pocitů a myšlenek, které nějak musím ventilovat. A nahlas to většinou moc nejde. Myšlenka na tenhle blog se zrodila jednou odpoledne, když jsem byla v divadle na hře Shirley Valentine . Jedná se o hru, kde hlavní a jedinou roli hraje Simona Stašová. Jde o příběh obyčejné ženy ve středních letech, která žije svůj život, mluví o svých zážitcích, o svých dětech, o svém manželovi, o sexu, o svých snech, vzpomínkách... Všechno bylo podané příjemně vtipně a otevřeně. Pomiňme, že tu hru napsal chlap, ale prostě to bylo ze života, ...