Jak jsem snažila dělat řidičský dojem
Pokud si dovolím nějakou sebechválu, tak neřídím špatně. Když jsem tedy vezla na místo určení dva exempláře mužského pohlaví, rozhodla jsem se, že udělám cosi jako "nenucený dojem talentované drsňačky" tím, jak úžasně je svezu po městě, ani jedou mi to nechcípne a navrch ještě podélně zaparkuji. A abych ten dojem ještě podpořila, naskládala jsem si do auta na palubní desku nějaké knížky, abych vypadala intelektuálně, a do přihrádky pod rádiem, kde obvykle vozím telefon, jsem dala cigarety a zapalovač, abych vypadala nenuceně intelektuálně a trochu drsně zároveň. Tím vším se tedy stalo, že už jsem neměla kam strčit mobilní telefon. Dala jsem ho tedy na sedadlo spolujezdce, které bylo ovšem brzy obsazeno jedním z pánů. Nezbylo mi tedy nic jiného, než dát nenuceně mobil vedle řadicí páky, jako kdybych ho tam odkládala úplně běžně. To se ovšem velmi nevyplatilo, protože mobil, nezabezpečený žádnou překážkou, mi spadl pod nohy už v první zatáčce. A aby toho nebylo málo, v první za...