Zuby Moudrosti

Když vloni začal osmý rok mé docházky na gymnázium, ve strachu, že na mě nezbudou žádné šaty na maturitní ples a budu muset jít na ve spíchnutém prostěradle s prostříhanými otvory na ruce, usoudila jsem, že je nutné jít zamluvit šaty už koncem září. Abych utužila svůj přátelský vztah s mámou, vzala jsem ji s sebou do prvního salonu, na který jsem si vzpomněla. Když nastal den, na který jsme se domluvily, přede dveřmi bytu stepovala nejen máma, ale i táta, který si už připravoval brašnu s foťákem a z náprsní kapsy mu koukaly dvě náhradní paměťové karty. Důrazně jsem ho upozornila, že nechci, aby do salonu chodil s foťákem, a varovala jsem ho, že pokud tak učiní, budu dělat, že ho neznám.  Táta na to s potutelným výrazem odpověděl, že tedy dobře, a do salonu jsem se vydala jenom s mámou. Na rozdíl od kosmetičky od Svědků Jehovových, byla paní půjčovná milá, hodná a neupozorňovala na moje vrásky a už vůbec nepodotýkala, že mou hříšnou duši může spasit jenom kompletní řada plesových š...

Po otročině v Kauflandu a v Tescu mě představa, že strávím celé léto za kasou či pultem s lahůdkami, řádně děsila. Takže jsem se začala poohlížet jinde. Když jsem na pomaturitním večírku dostala od spolužáka nabídku, že bych mohla jít dělat servírku do nedaleké hospody, lehce ovíněná jsem kývla a hned ten večer si domluvila zkušební šichtu. Zprvu se zdálo všechno ideální, ale čím déle jsem tam byla, tím víc to šlo z kopce, protože po dvou měsících už mi prostě výmluvy, že jsem tam nová, neprocházely. A čím víc se ukazovalo, že nedokážu bezchybně plnit všechny hloupé rituály, tím více klesaly sympatie, které ke mně hospodská ze začátku chovala. Hospodská totiž byla opravdu zvláštní žena.. Pěstovala rituály na přivolání zákazníků, na kterých neochvějně trvala a pokud je někdo z brigádníků udělal špatně, upadl v nemilost. Tak například prastarý šamanský rituál na přivolání večeře , který nesměl být opominut, říkal, že když dáte na stůl slánku a pepřenku v momentě, kdy dosedne, rozhodně si...

Rozhodně si nechte udělat nové vlasy. Nejlépe si je nechte třeba zesvětlit, takže budete vypadat jako mourovaté kotě s pruhy v barvě mezi blond, zrzavou a světle hnědou na tmavě hnědých vlasech, takže budete vypadat jako zadržená kriminálnice, která se v koupelně marně snažila změnit svou image peroxidem z vietnamské večerky za 40 korun. Nebo si třeba nechte udělat trvalou, to je taky dobrý nápad! Snažte se co nejlíp si upravit obočí. Kromě slušivých červených fleků získáte módní asymetrický tvar, takže jedna půlka vašeho obličeje bude vypadat udiveně a ta druhá prostě jenom vyděšeně. Aspoň pak budete moct machrovat, že máte na fotce obličej složený ze dvou a dělat taková ta kouzla, jak zakryjete jednu půlku a pak zase druhou a všichni se tomu budou strašně divit. Udělejte si černé linky, aby vaše oči víc vynikly. Protože ty fotky jsou černobílé, bude to prostě nádherně kontrastovat, obzvlášť, jestli máte bledou pleť. A pokud jste opálenější, udělejte si ty linky taky, protože budete v...

Dneska jsem se vám rozhodla ukázat úlovky z chatu, které jsem nasbírala za poslední asi čtyři roky. To si má pak holka vybrat kandidáta na panenství, když mu píšou samí pobudové a divnokluci. No co, kdyby mi psali samí chytří, vtipní a sarkasmus chápající kluci, nebyla by to taková sranda :D Jenom ještě dodám, že kromě úlovku #3 a #10 to byli kluci, které jsem skoro neznala a buď jsme se jenom někde viděli, nebo si mě random přidali na Facebooku a o nějaké delší konverzaci či známosti nemohla být ani řeč.  Poslouchám rock. Nejtvrdší, co poslouchám, jsou asi Rolling Stones. Z dob okolo tanečních, kdy jsem ještě vedla knižní blog a zmínila jsem se onomu nápadníkovi, že píšu článek a on ze mě chtěl dostat odkaz.   Nikdy se familiárně nebavte s cizinci, kteří umí anglicky jenom z doslechu. A pak že tohle dělají jenom holky! Snad jste se pobavili jako zpětně i já. Možná ještě projdu starší konverzace a vyšťourám další poklady.  Všechny texty jsou pozměněné (ve většině případů)...

Přestože název článku zní skoro jako začátek nějaké nepovedené anekdoty, všechno, co vám tady řeknu, je bohužel pravda. A začalo to celkem nevinně...  Jako každý rok jsme s několika spolužáky vyjeli na chatu, kde jsme se rozhodli strávit pár dní v naprostém chaosu, špíně, alkoholu a sexuálních orgiích (ale to už jenom někteří). Hned poté, co jsme dorazili, jsme uzavřeli sázky, po kom se bude plazit kamarádka Fritzi. Můj tip sice nevyšel, ale Fritzi se hned první večer po posilnění dávkou alkoholu odebrala do soukromí horní ložnice s Burákem. My ostatní jsme notnou chvíli strávili pomlouváním, načež jsme se rozhodli jít spát. Překvapivě - na mě opět vyšel pokoj, kam předtím zmizela Fritzi s oním pánem. Přestože mi ostatní nabízeli, že můžu složit hlavu na zemi v jejich pokoji, statečně jsem odmítla, neboť jsem se rozhodla uhájit kousek svého prostoru, který mi přece náležel, když jsem si ho zabrala jako první. Byť jsem se připravovala na vzdechy z vedlejšího rozkládacího gauče a bro...

... už jsem dvacetiletá panna! Obyčejně si píšu novoroční předsevzetí, ale letos jsem se na to vykašlala. Každopádně tohle jsou moje druhé kulatiny, po desátých narozeninách, takže bych si nejspíš měla dát nějaké významné cíle, jako třeba mít samé dobré známky na vysoké, přestat spát s hlavou pod polštářem, když jsem viděla horor, naučit se řízky či přijít o panenství. Jenže... ono se to s těmi narozeninovými i novoročními předsevzetími má asi tak, že jsou dobrá jenom k tomu, abychom se na sebe na konci roku naštvali. Takže místo psaní předsevzetí radši zavzpomínám na svoje první kroky do dospělosti. Než mi bylo čtrnáct, měla jsem vždycky za to, že s úderem půlnoci patnáctých narozenin se můj život změní do dívčího románu; že začnu randit s kluky, že se o mě budou zajímat, že se budu líbat a samozřejmě že přijdu o panenství (ha, ha, ha). Když se na to dívám zpětně, musím uznat, jak bláhové to bylo, když přihlédneme k tomu, že v patnácti jsem ještě neměla ani menstruaci, o prsou ani ne...