Zuby Moudrosti

Filosofická prokrastinační hodinka. Kluci jsou jako čokoláda; je nespočet druhů a skoro každá holka má vždycky chuť na tu, která je podle ní nejlepší. Jenže ta není zrovna vždycky k dostání. Všichni se na dobrou čokoládu vždycky vrhnou tak rychle, že se ani nestačíte rozkoukat, a je pryč. Nikdy nezůstane ležet jen tak netknutá a čekající, až si jí všimnete zrovna vy. Když se rozmýšlíte, vezme vám ji někdo jiný. Když ji ale získáme, můžeme s ní dělat spoustu věcí. Zpestří nám jakoukoli denní dobu. A chutná dobře (skoro) za každých okolností. Ale někdy se musíme spokojit s levnou polskou náhražkou, která vůbec není dobrá a nikomu nechutná, ale je to jediná čokoláda v dosahu. Stejně jako ta nejkvalitnější devadesátiprocentní čokoláda, která je pro nás někdy až moc nóbl, a jsme spokojenější s obyčejnou mléčnou čokoládou. Když čokoládu nemáme, jsme nasrané a chceme jí. Když o ni přijdeme, jsme smutné. Když nám jí někdo sebere, můžeme se zbláznit vzteky. A v půl jedné v noci se slušnou hladi...

Dneska dokonce plním plán a přicházím s pátečním článkem! No nejsem úžasná? I když bych se místo toho měla učit... Ale co se dá dělat, nemůžu mít všechno, že jo. Co chceš dělat? Co budeš dělat? Kam sis podala přihlášku? Čím bys chtěla být? To jsou otázky, které asi každý maturant slyší několikrát týdně. Víte, já jsem vždycky chtěla ze všeho nejvíc být princezna. Jenže bohužel teď už je jasné, že to nevyjde, takže se budu muset spokojit s něčím méně královským, jako jsou třeba společenské vědy. Jo, jo. Jak ale vidím svůj život dál? Ve dvaceti půjdu studovat vysokou školu jako panna, čekajíc na zástupy chlapců, kteří se ke mně budou hrnout jenom proto, že jsem na VYSOKÉ. Hádám ale, že to dopadne úplně stejně, jako když jsem netrpělivě čekala, až na gympl přijdou noví prváci a ihned se stanu mezi kluky oblíbená, jakožto "ta chytrá z víceletýho". Asi všichni tušíte, jak to dopadlo. Takže zase budu procházet školními chodbami nepovšimnutá a zoufalá. Tak okolo dvaceti/jednadvaceti ...

To se tak stalo, že se hvězdy dostaly do podivné (PODIVNÉ) konstelace (Merkur asi vstoupil do Saturnu a vesmír za chvíli vybuchne) a mně napsal chlapec (!!!). Bohužel (zatím) o mě neprojevil zájem testosteronového charakteru, jak si vroucně přeju, nýbrž uznal za vhodné mi sdělit, že vyhrál lístky na stejný koncert jako já a přijde mu super náhoda, že před dvěma lety chodil na stejnou školu, na které nyní maturuju. Pak mi sdělil, že se nazpátek svezl s člověkem, kterého znám také. To pak samozřejmě musím přemýšlet, co bych mu asi tak odpověděla, abych ho totálně okouzlila a přiměla, aby se do mě zamiloval, sdílel se mnou INTIMNÍ chvilky, nosil mi jídlo, dělal mi polštářek (na slintání), opíjel se se mnou vínem (a někdy se mnou pil i mléko s medem), seznámil se s mojí Pandou, sundaval mi věci z nejvyšších polic v supermarketu a tak. Jenže. Ačkoli je můj ostrovtip obvykle vybroušený jako břitva žiletek, které mi leží v šuplíku od prosince, protože se s nimi neholím, není zrovna pro každéh...